4 faktory, které oslabují naši imunitu (a jak se jim bránit)

Chcete se cítit lépe ve svém těle a zařídit, aby se vám bacily vyhýbaly obloukem? Zaměřte se na své každodenní návyky a volby, které mohou narušovat obranyschopnost vašeho těla! 

K čemu slouží imunitní systém

Imunitní systém má za úkol organismus chránit proti infekcím a tím proti onemocněním všeho druhu. Důležitou roli v imunitním systému hrají bílé krvinky (leukocyty), které bojují proti virům, bakteriím, nádorovým buňkám a dalším škodlivým materiálům, které ohrožují naše zdraví. 

Když tělo napadne tzv. antigen, imunitní systém začne pracovat na tom, aby ho rozpoznal a dostal ho z těla pryč. Začne tak vytvářet protilátky, které napadají tyto škodlivé antigeny. Aby se tělo mohlo bránit proti případné další nákaze, protilátky v organismu po určitou dobu zůstávají. Proto po prodělání nemoci obvykle stejnou nemoc nějaký čas nechytneme znovu. 

Známky oslabené imunity

  • opakující se chřipky a nachlazení
  • neustále ucpané dýchací cesty
  • nedostatek energie
  • bolesti hlavy
  • problémy se zažíváním (průjmy, zácpy, nadýmání)
  • pomalé hojení drobných poranění
  • časté vyrážky na kůži

 

jason-briscoe-GrdJp16CPk8-unsplash

 

Co imunitu oslabuje

Aby náš imunitní systém mohl spolehlivě chránit, je potřeba jeho funkci podporovat svým každodenním životním stylem. Kromě toho, že můžeme zařadit konkrétní potraviny, výživové doplňky a zdravé návyky, je potřeba také omezit věci, které imunitu mohou oslabovat. 

Mezi faktory, oslabující imunitní systém, patří zejména: 

 

Nevhodná skladba stravy 

Vysoký příjem cukru snižuje schopnost bílých krvinek likvidovat škodlivé bakterie a zvyšuje míru zánětlivosti v těle. Současně vysoká konzumace cukr také zvyšuje riziko nadváhy a obezity, které mohou následně vést k diabet nebo onemocněním kardiovaskulární soustavy. 

Kromě cukru může imunitní systém narušovat také zvýšený příjem soli, nasycených tuků a naopak nedostatek vitamínu A, B6, C, D, E, zinku, selenu, železa, mědi a kyseliny listové.

Omezte proto ve svém jídelníčku rafinovaný cukr, sůl a vysoce zpracované potraviny a zařaďte namísto toho více přirozených potravin jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné obiloviny.

 

Zimní počasí a málo sluníčka

Důvodů, proč býváme více nemocní na podzim a v zimě, je hned několik. Z pohodového letního režimu obvykle skáčeme zpět do pracovních povinností, zažíváme více stresu a často máme méně čas na odpočinek. 

To vše ovlivňuje nejen naše psychické rozpoložení, ale i naše fyzické zdraví. Kromě toho se ale přidává ještě počasí - úbytek slunečních paprsků znamená menší příjem vitamínu D. Ten přitom hraje při obranyschopnosti organismu významnou roli.

Pokud je to možné, využijte proto v zimním období každé slunečné chvilky a příjem vitamín D podpořte i skrze stravu. Mezi jeho zdroje patří například tučné ryby, vaječné žloutky nebo houby. 

 

Nedostatek nebo špatná kvalita spánku

Během spánku imunitní systém vyplavuje hormony cytokiny, které tělu pomáhají v boji s infekcí a záněty. Nedostatek spánku nebo jeho narušená kvalita narušuje produkci těchto ochranných látek a činí tělo náchylnější k onemocnění.

Jak kvalitu spánku podpořit?

  • Snažte se každý den (i o víkendu) chodit spát a vstávat zhruba ve stejný čas
  • Přes den se snažte načerpat co nejvíc denního světla
  • Alespoň 1-2 hodiny před spaním vypněte počítač a odložte mobil (modré záření z obrazovek ztěžuje usínání a zhoršuje kvalitu spánku)
  • Vyhněte se jedení těžkého jídla pozdě v noci
  • Zatemněte ložnici, snižte v místnosti teplotu a před spaním si vyvětrejte
  • Oblečte si na spaní ponožky
  • Vytvořte si večerní rituál, který vaší mysli vyšle signál, že je čas na odpočinek (koupel, péče o pleť, meditace, čtení knížky...)

 

 

Stres a negativní emoce 

Chronický stres vede k mnoha negativním změnám v našem organismu. Způsobuje vyčerpání, bolesti hlavy, zhoršenou schopnost soustředění, narušené trávení a mimo jiné také oslabení imunitního systému. Jak je to možné?

Při stresové reakci nadledvinky vyplavují stresové hormony v čele v kortizolem. Ten mobilizuje organismus k reakci na hrozící nebezpečí, pomáhá zásobovat mozek glukózou a udržet tak dostatečnou míru energie. Kromě toho má také silné protizánětlivé účinky, takže kdyby nás něco reálně ohrožovalo na životě, možná zranění by se lépe a rychleji hojila. Z krátkodobého hlediska kortizol není nepřítelem. Právě naopak. Potíž však nastává, když je jeho hladina v těle zvýšená dlouhodobě. V tom případě dochází k nekontrolovatelné zánětlivé reakci v těle a rozvoji chronického zánětu.

Kompletně se vyhnout stresu je prakticky nemožné. Můžeme se ale naučit techniky a způsoby, jak se stresem pracovat a po emočně vypjaté situaci se vrátit zpět do vnitřní rovnováhy. Praktické tipy, jak na to, najdete v tomto článku.