Každý, koho někdy v životě trápilo akné, ví, že nejde jen o samotné pupínky. Stejně jako jiná chronická onemocnění, i akné se výrazně negativně podepisuje na naší psychice. A čím déle s ním bojujeme a čím horší je jeho stádium, tím více dokáže nalomit naše sebevědomí a poškodit náš vlastní sebeobraz...
Jak akné vzniká
Akné je způsobeno nadměrnou tvorbou kožního mazu, což ústí v ucpávání pórů a vzniku nepříjemných pupínku a cyst. Kromě genetiky se na vzniku akné podílí i další faktory, jako jsou hormonální změny, skladba stravy nebo míra stresu, kterému jsme vystaveni.
Právě rozbouřené hormony jsou často hlavním spouštěčem. Hormony jako je testosteron stimulují aktivitu mazových žláz, zvyšují produkci mazu a mohou tak vyvolávat akné. Nejčastěji se proto toto kožní onemocnění objevuje v pubertě, kdy tělo dospívá a je pod palbou významných hormonálních změn.
Svou roli může hrát při vzniku akné i strava. Kůže je největším orgánem našeho těla a tak zrcadlí vše, co se děje uvnitř – včetně nevyváženého jídelníčku. Kromě nedostatku některých vitamínů a minerálů mohou problém způsobovat i potravinové intolerance a alergie. Vyvolávají vznik zánětu v těle, který se může projevit právě zánětlivou pokožkou v podobě akné. Mezi časté problematické potraviny patří lepek, laktóza (a mléčné výrobky obecně), vejce, arašídy, ořechy a mořské plody.
Nevyhnutelný problém?
Přestože se uvádí, že dědičnost ovlivňuje až 80 % případů, neznamená to, že se u nás problém musí projevit. Jen možná budeme na některé faktory citlivější, než jiní. Zatímco někteří lidé mohou jíst, co chtějí, být vystaveni stresujícímu prostředí a vůbec neřešit kosmetiku, protože o jejich krásnou pleť se postarala dědičnost, lidé s genetickou zátěží se zkrátka budou muset zdravé pleti jít naproti.
Akné a jeho vliv na psychiku
Akné se nejčastěji objevuje v pubertě a adolescenci, ve fázi, která je důležitá pro utváření vlastní osobnosti. V tomto období je pro nás přirozeně velmi důležité, jak nás vnímá a přijímá okolí, což je z velké části spojeno i s naší fyzickou atraktivitou. Akné způsobuje, že náš sebeobraz často bývá pokroucený a naše sebevědomí se propadá stále hlouběji a hlouběji.
Výzkumy prokázaly, že akné může vést kromě sníženému sebevědomí a špatného sebe-obrazu také k pocitu osamělosti, ke vzniku úzkosti i deprese.
Lidé, trpící akné, mohou mít problém s navazováním vztahů, protože se sami sobě zkrátka nelíbí a nevěří, že by se mohli líbit někomu jinému. Někteří se vyhýbají očnímu kontaktu, jiní si nechávají narůst vlasy, které jim padají do obličeje, ženy se často líčí, i za cenu toho, že vrstva make-upu problém může ještě zhoršit... Často se také straní společenských aktivit, které zahrnují to, že by někde museli zůstat přes noc bez svých kosmetických preparátů nebo při kterých je jejich pleť zcela odhalená (např. návštěva bazénu, sauny nebo pláže). Mohou mít pocit, že při kontaktu s jinými lidmi všichni vidí pouze jejich bolavou pleť, a ne je samotné.
Moc tomu nepřídávají ani všemožné dobře míněné rady kamarádů, kteří s akné nikdy nezápasili, ale jsou si naprosto jistí, že pokud zkusíte tenhle krém nebo tuhle mastičku, bude po problému.
Psychická příčina akné
Kůže je tím, co nás spojuje s vnějším světem. Poskytuje nám ochranu, reguluje tělesnou teplotu a je centrem doteku. Vše, co se děje uvnitř našeho organismu, kůže pouze zrcadlí. Ať už jsou to fyzické procesy nebo něco, co se děje uvnitř naší mysli.
Protože nás kůže propojuje s okolím, je v první řadě symbolem naší otevřenosti nebo uzavřenost vůči vnějšímu světu. Pokud se stále uzavíráme sami do sebe a bojíme se světu ukázat své pravé já, kůže na to zareaguje vytvořením další ochranné vrstvy, která nás schová uvnitř a všechny „predátory“ od nás odláká. Současně je také symbolem komunikace a to i té nejintimnější – problémy s pletí mohou být spojené s potlačovanou sexualitou, sexuálními traumaty a strachem z intimity.
Bolavá, horká kůže znamená, že něco uvnitř nás vře a chce to ven. Možná jsou to potlačené emoce, které jsme schovali někde uvnitř, protože jsme se báli je projevit. Možná, že v sobě dusíme nespokojenost, smutek či jiné negativní pocity, a navenek se tváříme, jako, že se nic neděje. Jenže my to ve skutečnosti chceme říct. A tak nám kůže pomáhá a říká to za nás: NĚCO JE ŠPATNĚ.
Nemoc jako lekce
Každý zdravotní problém má svůj důvod a snaží se nám něco povědět o nás samotných. Pokud ale jeho lekci odmítneme přijmout, je možné, že se nemoc stále bude vracet a vléct s námi dlouhé měsíce i roky. V případě kožních onemocnění je nejdůležitější objevit, před čím se schováváme, proč se snažíme být neviditelní, proč se bojíme otevřít.
Pomoct nám k tomu mohou různé techniky – od jógy, která nám pomůže napojit se více na své fyzické tělo, přes psaní deníku, které nám umožní nahlédnout do našich starých traumat a bolístek, meditaci až po upřímné povídání s kamarády, rodinou nebo terapeutem.