Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje náš život na mnoha úrovních. Bere nám energii, způsobuje vysoký krevní tlak, zvyšuje riziko mnoha onemocnění (těch běžných jako je chřipka a nachlazení i těch vážných jako je rakovina nebo roztroušená skleróza), narušuje naše vztahy i duševní rovnováhu...

 Významný vliv má také na zdraví pokožky a hraje roli v rozvoji chronických kožních onemocnění. Co se vlastně při stresu v těle děje a jak tomu zabránit? 

Co je stres

Stres je přirozenou reakcí našeho těla na potenciální nebezpečí. To může mít mnoho forem – od skutečného ohrožení života (např. v divoké přírodě) až po blížící se termíny v práci. Ať už je situace jakýkoliv, tělo reaguje podobným způsobem. Rozumové přemýšlení je utlumeno a velení přebírají vývojově starší části našeho mozku. Cílem je co nejrychleji uniknout nebezpečí. Mozek proto vybírá ze tří možných reakcí – utéct, zaútočit nebo zmrznout (když útěk ani útok není možný).

Co se při stresu děje v těle

Při této automatické stresové reakci dochází na fyzické úrovni k řadě změn.

• Aktivuje se sympatická nervová soustava, která nás udržuje ve střehu a bdělosti
• Prokrvují se svaly, abychom byli připravení na útěk nebo útok. Dochází přitom k odkrvení kůže, což způsobuje bledost.
• Rozšiřují se naše zorničky, abychom lépe viděli i v šeru a mohli se tak efektivněji bránit
• Zrychluje se dech a tep, abychom do těla dostali víc kyslíku a díky tomu měli na obranu více energie
• Nadledvinky začínají vyplavovat stresové hormony – kortizol a adrenalin, které nás udržují ve střehu
• Zpomaluje se trávení, aby tělo mohlo ušetřit energii 

Krátkodobý vs. dlouhodobý stres

Na samotné stresová reakce není nic špatného. Naše tělo se nás s její pomocí snaží chránit a v minulosti nám doslova zachraňovala život. Když se proti lidem v pravěku hnali nebezpeční predátoři, mozek přepnul do „nouzového režimu“, aby se ze situace co nejdřív dostali – živí a s co nejmenší újmou.

I dnes nám krátkodobý stres může přinést určité benefity. Může nám dodat potřebnou energii, ostražitost a soustředěnost, abychom se s určitou situací rychle vypořádali.

Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy jsme stresu vystaveni dlouhodobě. To se tyto přirozené ochranné mechanismy začnou obracet proti nám a můžou natropit víc škody než užitku.

Zatímco krátkodobé zvýšení cukru v krvi nám dodá potřebné palivo pro obranu, z dlouhodobého hlediska dochází ke zvýšenému riziku vzniku cukrovky. Podobně krátkodobě zvýšený tlak funguje jako nástroj obrany. Dlouhodobě zvýšený tlak však výrazně zatěžuje kardiovaskulární soustavu a zvyšuje riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Korzitol, který nás měl původně udržovat ve střehu a bojovat proti zánětu při možném zranění, nám dlouhodobě mimo jiné způsobuje…

• rozvoj zánětu v těle
• řídnutí kostí a zvýšené riziko osteoporózy
• narušení funkcí reprodukčního systému
• zvýšení krevního tlaku
• oslabení obranyschopnosti organismu

Jak stres ovlivňuje pleť

Negativní vliv na zdraví pokožky má zejména již zmíněná zvýšená hladina kortizolu. Ta způsobuje zvýšenou produkci kožního mazu, což může vést k ucpávání pórů a vzniků akné.

Zvýšená zánětlivost v těle a narušení imunitního systému způsobuje, že se kůže hůře hojí, může být citlivější na vnější podněty a mohou se u ní častěji vyskytovat vyrážky a zarudnutí. Dochází také k proměně proteinů v kůži, což má za následek ztrátu elasticity a vznik vrásek.

Chronický stres může významně zhoršovat i symptomy již existujících kožních potíží jako je akné, ekzém nebo lupénka. 

Navíc se můžeme dostat do začarovaného kruhu – stres zhoršuje naši pokožku, což ovlivňuje naši psychickou pohodu a vytváří další zdroj stresu, se kterým se musíme vypořádat.

Jak tomu předejít?

Stres je přirozenou součástí života a není možné se mu vyhnout kompletně. Existuje ale řada způsobů, jak ho zmírnit a tím se vyhnout i jeho negativním vlivům na zdraví.

• Vytvořte si ranní a večerní rutinu. Najděte si i ve stresujícím, hektickém období čas sami na sebe. I pár minut, které si po ránu a před spaním dopřejete, může změnit celý průběh vašeho dne.
• Zařaďte pravidelný pohyb. Cvičení pomáhá snižovat hladinu stresu a podporuje produkci endorfinů = hormonů štěstí. Najděte aktivitu, která vás bude bavit a při které budete moct na chvíli úplně vypnout hlavu.
• Pečujte o svou pleť. Abyste negativní účinky stresu zmírnili, zaměřte se i na samotnou podporu pleti a jejího zdraví. Každé ráno a večer pleť šetrně zbavte nečistot a dodejte jí potřebnou hydrataci a výživu.
• Zkuste meditaci. Meditační techniky pomáhají na chvíli vystoupit z přehlcené mysli, naladit se na svůj dech a na sebe sama. Začít můžete s pouhými pár minutami každý den a postupně můžete svou pravidelnou praxi prodlužovat.
• Vsaďte na aromaterapii. Éterické oleje přímo ovlivňují funkce nervové soustavy. Olejíčky jako je levandule, máta, eukalyptus, jedle, sladký pomeranč nebo bergamot pomáhají zmírňovat vnitřní napětí, zlepšovat náladu a ulevovat od stresu a úzkosti.