Pleť vs. pitný režim

Naše tělo se zhruba ze 60 % skládá z vody. Vodu potřebujeme k regulaci tělesné teploty, ke zdravému trávení a vylučování škodlivin, k rozvádění živin i k udržování fyzické energie. Velký vliv má náš pitný režim také na kvalitu a vzhled pleti. Jak se nedostatečný příjem tekutin na pleti projevuje? Kolik vody byste měli denně vypít? A jak poznat, že pijete dost?

Proč musíme pít

Zatímco bez jídla je naše tělo schopno vydržet i 1-2 měsíce, bez vody jsou to zhruba tři dny. Tekutiny totiž potřebujeme ke správnému fungování v podstatě všech orgánů našeho těla. 

Každý den skrz dýchání, pot, moč a stolici vyloučíme v průměru 2,5 litru vody. Část potřebných tekutin (cca 500 až 900 mililitrů) si tělo umí metabolickými procesy vyrobit samo, zbytek je ale třeba přijmout z nápojů a jídla.  

jamie-street-vcn2ndJ5LwE-unsplash

 

Jak voda ovlivňuje kůži

Stejně jako zbytek našeho těla, i naše kůže je na dostatečném příjmu tekutin závislá. Nedostatečný pitný režim může vést k tzv. transepidermální ztrátě vody a narušení ochranné kožní bariéry. Narušení této ochranné vrstvy vede k projevům předčasného stárnutí i řadě dalších problémů, jako je nadměrné vysoušení nebo vznik akné.

 

Udržování rovnováhy pH

Voda hraje zásadní roli v udržování pH kůže. Každá látka má své pH, uvádějící míru zásaditosti nebo kyselosti na škále od 0 do 14 (14 = nejzásaditější, 0 = nejkyselejší). Přirozené pH pokožky dospělého člověka se pohybuje okolo 5,7. Lehce kyselé prostředí pomáhá udržovat zdravou kožní bariéru, brání růstu bakterií a lépe odolává škodlivému vlivu volných radikálů, urychlujících stárnutí buněk.

Vychýlení pH kůže na jednu nebo druhou stranu může způsobovat zvýšená výskyt suchosti, akné, psoriázy, vrásek a dalších projevů stárnutí.

 

Vylučování toxinů z těla

Pitný režim pomáhá z těla vylučovat toxické látky, které mohou ohrožovat naše zdraví na mnoha úrovních. Dostatek tekutin tak pomáhá mimo jiné udržovat zdravou kůži a předchází vzniku nedokonalostí, způsobených škodlivými toxiny.

 

Déle mladá pleť

Jedním ze signálu dehydratace může být zvýšení výskyt vrásek, ztráta pružnosti a elasticity pokožky. S přibývajícím věkem naše kůže ztrácí schopnost udržovat správnou míru hydratace, a je proto potřeba o to více dbát na náš pitný režim. 

 

bluewater-sweden-dsqVXTe1Aac-unsplash

 

Kolik bychom měli denně vypít vody?

Obecný vzorec říká, že bychom měli vypít zhruba 0,5 litru na každých 15 kg tělesné hmotnosti. Kolik vody opravdu potřebujeme, je ale individuální a záleží to na mnoha faktorech. Více tekutin například potřebujeme přijmout v horkém letním počasí, při sportu, vyšší fyzické aktivitě nebo při horečce, kdy se více potíme. 

Jak poznám, že piju málo?

  • Máte velkou žízeň
  • Chodíte méně než 4x denně “na malou”
  • Máte tmavě žlutou nebo výrazně zapáchající moč
  • Máte sucho v ústech
  • Máte suché, unavené oči
  • Trápí vás bolesti hlavy nebo závratě
  • Jste unavení a bez energie
  • Jste podráždění
  • Hůře se soustředíte

 

Jak a co pít?

Není tekutina jako tekutina. Hlavní složkou pitného režimu by měla být bez pochyby čistá, neperlivá, neslazená voda. Aby se vám “snadněji pila”, můžete ve džbánku s vodou nechat vyluhovat pár plátku citronu, pomeranče, grepu, nakrájená jablka, jahody, maliny, lístky čerstvé máty, bazalky, šalvěje, tymiánu, měsíčku nebo třeba okvětní lístky růže.

Tekutiny také můžete doplnit ze stravy. Do jídelníčku můžete zařadit více polévek, vývarů, smoothies a potraviny jako s vysokým podílem vody, jako jsou například okurky, rajčata, cukety, řapíkatý celer, ledový salát,, květák, vodní meloun, jahody, jablka nebo broskve. 

Čemu byste se měli naopak co nejvíc vyhýbat, je alkohol a slazené šťávy

Alkohol je přirozeně diuretický a způsobuje častější močení, čímž přispívá k dehydrataci organismu. Kromě toho může nadměrná konzumace alkoholu vést také k rozšíření kožních pórů, otokům, akné, nadměrnému vysoušení, ztrátě pevnosti a pružnosti kůže.  

Negativní vliv slazených nápojů se dotýká každého z nás. V souvislosti k pletí ale může být o to problematičtější u osob trpících akné a mastnou kůži. Jak bílý cukr tak i umělá sladidla (např. aspartam) mohou zvyšovat aktivitu mazových žláz, podporovat zánětlivé procesy, způsobovat ucpávání kožních pórů, a vést tak ke vzniku pupínků a černých teček.