Proč ze stresu stárneme

Stárnutí pleti je přirozenou součástí života. Vráskám, poklesu produkce kolagenu a ochabnutí pleti se nikdo z nás zcela nevyhne. Jak silné ale projevy stárnutí budou a kdy se v našem životě začnou objevovat, však ovlivnit můžeme. Významnou roli tu totiž hrají naše každodenní návyky - od frekvence opalování, přes skladbu jídelníčku, až po míru stresu, kterou v životě zažíváme. 

Proč a jak pleť stárne

S přibývajícím věkem naše kůže prochází řadou změn. Nejsvrchnější vrstva kůže (epidermis) se ztenčuje, snižuje se počet melanocytů (buněk obsahujících kožní barvivo) a zbylé buňky zvětšují svou velikost. To má za následek, že je kůže průhlednější, slabší a v důsledku slunečního záření se na ní snadněji objevují pigmentové skvrny. 

Přirozeně se také snižuje produkce kolagenu a elastinu, proteinů, které zajištují pevnost a pružnost kůže. Kůže tak postupně ochabuje a smích, mračení a šklebení na ní zanechává trvalé stopy.

Zatímco v pubertě většina lidí pod vlivem hormonálních změn bojuje s příliš se mastící kůži, ve vyšší věku je to naopak - a to zejména u žen. Od začátku menopauzy u žen mazové žlázy produkují stále méně mazu a kůže hůže vláhu udržuje. Může se tak snadno vysoušet, svědit a loupat. 

U mužů k výraznějšímu poklesu mazotvorby dochází až okolo 80. roku věku. Mužská pokožka má totiž přirozeně větší póry a díky androgenům (mužské pohlavní hormony) se také více mastí. 

Stárnutí kůže a zdravotní rizika

Stárnutí pleti nesouvisí jen s tím, co ráno vidíme v zrcadle. Změny ve funkcích kůže mohou ovlivňovat i další oblasti našeho života. Mezi hlavní úkoly kůže totiž patří udržování optimální tělesné teploty a ochrana organismu před nepříznivými  vlivy okolí.

S obojím stárnoucí kůže trochu zápasí. Vrstva podkožního tuku se totiž s věkem ztenčuje, a tak přicházíme o přirozenou “tepelnou izolaci”. Naše tělo proto nedokáže tak dobře regulovat svou teplotu. Hůře tak snáší chladné počasí a ve studené vodě u něj může dojít k podchlazení (hypotermii). 

Podobnému problému však čelí i v létě. Podobně jako mazové žlázy produkují méně mazu, i potní žlázy jsou méně aktivní. Ve vysokých teplotách se tělo nedokáže dostatečně rychle potem ochladit, a dochází tak k přehřátí i zvýšenému riziku infarktu.

Jak se na stárnutí pleti podílí stres

Stres není z krátkodobého hlediska našim nepřítelem. Jde o obranou reakci těla na nebezpečí - ať už má jakoukoliv formu. V dávných dobách nás chránil před divokými šelmami, dnes se v našem těle spouští při pohledu na přeplněný to-do-list a uzávěrky v práci. 

Přestože se doba změnila, naše stresová reakce je stále stejná. Zrychluje se náš dech a tep, zpomaluje se trávení, rozšiřují se zorničky, nadledviny začínají produkovat stresové hormony. To vše proto, abychom se fyzicky připravili na boj nebo útěk před nebezpečím.

Z krátkodobého hlediska stres nepředstavuje problém. Pokud ho ale zažíváme dlouhodobě, může výrazně ovlivňovat naše zdraví. Mimo jiné zvyšuje riziko:

• vysokého krevního tlaku

• kardiovaskulárních onemocnění

• obezity

• diabetu

• deprese a úzkosti

Kromě toho negativně ovlivňuje i naši pleť. Zhoršuje projevy akné, ekzému a psoriázy a podílí se na předčasném stárnutí kůže. Hormon korzitol, který se při stresu vyplavuje, totiž poškozuje vlákna kolagenu a elastinu. A jak už jsme si řekli, právě tyto bílkoviny kůži udržují pevnou a pružnou. 

Každodenní pomoc proti stresu

Plánování

Pokud ve vás stres často vyvolávají nahromaděné úkoly a povinnosti, vezměte do ruky diář a v klidu si vše důležité naplánujte. Rozdělte si práci na menší sousta a rozvrhněte si ji tak, abyste se necítili vyčerpaní. Do svého plánu zakomponujte také pravidelný odpočinek a čas na aktivity, které vám dobijí baterky. Ať už je to procházka v přírodě, kafe s kamarádkou nebo návštěva muzea. 

Ranní a večerní rutina

Ranní a večerní rutina, kterou opakujete každý den, je významným nástrojem pro úspěšné zvládání stresu. Ať už se totiž ve vašem životě děje cokoliv, víte, že vaše ráno a večer budou vždy stejné. Dodají vám pocit stability a jistoty a pomůžou vám náročné dny překonat s čistou hlavou.

Práce s dechem

Dechová cvičení ulevují od akutního stresu a fungují také jako účinná prevence. Ve stresu je náš dech plytký a zrychlený. Jen tím, že zapojíme brániční dýchání (hluboké dýchání do břicha) a dech zpomalíme, můžeme stresovou reakci těla ztišit. Náš dech totiž přímo ovlivňuje nervovou soustavu a navíc nás pomáhá vracet “z hlavy” zpátky do přítomného okamžiku. 

Masáže

Masáže mají prokazatelně pozitivní vliv na naše fyzické tělo i na naši psychiku. V důsledku stresu je naše tělo ztuhlé a napjaté, můžeme zažívat bolesti hlavy a migrény. Masáže uvolňují napětí ze svalů, zpomalují srdeční tep a navíc pomáhají vyplavování endorfinů - hormonů štěstí.

Pro tyto účinky přitom nemusíte chodit každý den k profesionálnímu masérovi. O masáž můžete požádat i partnera, nebo si dopřát uvolňující sebemasáž - třeba s tradiční masážní pomůckou guasha, která uvolní napětí z obličejových svalů a pomůže vám zpevnit kontury tváře.

Aromaterapie

Éterické olejíčky mají přímý vliv na naši nervovou soustavu. Zmírňují stres, uvolňují nepříjemné emoce, zbavují napětí v těle i mysli a zlepšují kvalitu spánku. Tím vším napomáhají k duševní harmonii, která se projeví i na naší pleti.